Be the first to comment.
Viliam Sivek
Viliam Sivek začínal jako horník v dole, od roku 1990 podniká v hotelnictví a cestovním ruchu a vybudoval síť 46 hotelů a největší incomingovou cestovní kancelář v zemi.
* Vlastnit v Čechách hotel bylo po dobu uplynulých 20 let „zlatým dolem“ a nabídka stále rostla. Najednou je hotelů víc, než jaká je poptávka, která se navíc v době recese rapidně snížila. Není současná situace příležitostí k další centralizaci ubytovacích zařízení? Je to podle vás plus, nebo spíše minus?
A kdo vám řekl, že vlastnit hotel v Čechách byl zlatý důl? Možná že bych vám dal za pravdu, kdybych nějaký „hotýlek“ získal v restituci a nemusel do něj investovat, ale to se bohužel nestalo, a tak pro mě i celý můj pracovní tým je uplynulé dvacetiletí stejné jako ten rok letošní – krizový – s tím rozdílem, že zkrátka musíme víc šetřit a méně investovat. Krize nám ukázala naše rezervy, dokonale jsme se naučili počítat. Bez nadsázky, dnes víme přesně, i kolik metrů má jaký toaletní papír. Rozpitvali jsme veškeré nákladové položky a jejich potřebu denně hlídáme. Šetříme na všem, jen ne na službách, které poskytujeme. Na straně druhé se daleko intenzivněji soustřeďujeme na marketing, prakticky denně v návaznosti na obsazenost jednotlivých kapacit pracujeme s cenami každého hotelu.
* Jak hodnotíte současnou situaci v hotelnictví?
Příjezdový cestovní ruch zažil v poslední době řadu morových ran. Ať již to byly povodně v roce 2002, SARS nebo teroristický útok na Světové obchodní centrum v USA. Když se ohlédnu za sebe, zažili jsme v tom českém hotelovém podnikání hromadu těžkých období. Sice se říká „Co nezabije, posílí“, ale ta letošní sezona bude znamenat „konečnou štaci“ pro mnohé podnikatele. Je nejhorší sezonou za 20 let, co v oboru působím. Přímo specifické je naše hlavní město. V Praze je „přehotelováno“ a za úroveň ubytovacích služeb, které Praha nabízí, by se nemusela stydět žádná jiná světová metropole. Současná snížená poptávka po ubytování však vede hoteliéry, řekl bych, k „sebevražedným“ cenovým nabídkám. Bezhlavé snižování cen, které nehledí na budoucí ekonomiku provozu, souvisí se ztrátou rozumu. Jako bychom zapomněli na to, že hotel je živý organismus, že se také musí nakrmit, že je třeba mu dát, co nezbytně potřebuje k tomu, aby mohl poskytovat péči a služby, jak si host žádá.
Jiná situace je v regionech, najdeme i takové, kde je stále prostor pro investice, nyní jsme jednali o ubytování v jednom krajském městě a nabídka na ubytování byla přes 4500 Kč za pokoj, po slevě 4400 Kč, tady bych chtěl mít hotel co nejdříve.
* Kdo podle vás přežije a proč?
Málokdo si uvědomuje, že do hotelů se musí soustavně investovat, a to ať již do jeho provozu nebo marketingu. Říká se, že „v jednotě je síla“, a tohle pravidlo by mělo platit i u velkých hotelových řetězců. Centralizace dovoluje stále nabízet služby naší cestovní kanceláře a naše hotely na světových veletrzích cestovního ruchu, centralizace znamená značné úspory v nákladech a daleko viditelnější marketing. Když je hotel samostatný, jsem přesvědčen o tom, že mu peníze na reklamu moc nezbývají. V ČR je procento hotelů zařazených v řetězci stále zanedbatelné, a franchisingových smluv tak bude mezi hoteliéry přirozeně přibývat. Získat know-how je pro samostatný hotel opravdu během na dlouhou trať. A kdo přežije? Stačí se podívat na známé rezervační systémy a nestačíte se divit, za jak nízkou cenu se dnes vyspí host v krásném pokoji luxusního hotelu v centru Prahy. Nedávno jsem viděl v hotelu Juliš na Václavském náměstí prodávat pokoj za 29,50 eur. Na osobu to je v přepočtu 750 Kč se snídaní. A to máte v pokoji i luxusní kuchyň… řekněte, to se vám pomalu nevyplatí bydlet 15 km za Prahou. Kolik vám zbude ze 750 Kč, když odvedete DPH, provizi při online rezervaci, poplatky autorským svazům, poplatky bance za platbu kreditní kartou, ubytovací poplatky magistrátu a mohl bych jmenovat dál.
* Stále se spekuluje o tom, že začnou hotely kvůli krizi krachovat. Co si o tom myslíte?
V Praze je přes 420 hotelů, a když se pozorně procházíte Prahou, zjistíte, jak se potichu přeměňují hotelové rezidence na byty a stále častěji vidíte nápis Dům k pronájmu. Hotelů v Praze ubude, to jsem si jist. Vezměte si, třeba v Legerově ulici jich je téměř 20 a u většiny z nich nejde zastavit ani taxíkem, natož autobusem.
* Co znamená v současné době obsadit více než 3000 lůžek, které máte k dispozici?
Naše cestovní kancelář má přes 350 zahraničních smluvních partnerů, přesto musíme neustále posilovat marketing. Stále jezdíme po zahraničních turistických veletrzích, během posledních 2 měsíců jsme prezentovali služby v Petrohradu, Londýně a nyní se chystáme do Dánska, Švédska, Norska a Finska. Zvýšená je i naše aktivita na prezentaci naši nabídky ať již na domácím nebo zahraničním trhu. Minulý měsíc jsme dokončili a dali do zkušebního provozu rezervační online systém, do kterého jsme investovali značné finanční prostředky. Nový rezervační systém je výsledkem několikaleté práce zkušeného týmu odborníků a musí přinést pozitivní ekonomické výsledky. Po zkušebním provozu, který dokončíme v měsíci lednu, nabídneme tento ojedinělý program k širšímu hotelovému využití i mimo náš hotelový řetězec. Máme informace, že o něj je velký zájem.
* Nadbytek hotelových kapacit je určitě v Praze. Jaká je situace v regionech?
V mnohých regionech se v minulosti udělal kus dobré práce. Bohužel oproti zahraničí, zejména Rakousku, stále pokulháváme s infrastrukturou. Nepochopitelná je pro naše zahraniční hosty i neochota jednotlivých subjektů spolupracovat, například na Churáňově máte tři lanovky a na každou si musíte koupit zvlášť permanentku, přijedete do Rakouska a lyžujete s jednou permanentkou na stovkách kilometrů sjezdovek. Tohle zahraničnímu klientovi prostě nevysvětlíte.
* Kde by se v regionech podle vás měly stavět nové hotely?
Každopádně tam, kde má host dostatečné kulturní, sportovní a lázeňské zázemí. Když projíždíte naší malou, ale krásnou zemí, zůstává vám někdy rozum stát, kde všude se v uplynulé době hotel postavil. Stačí se jen pozorně dívat a uvidíte hotel – sám voják v poli.
* Tak jako ve světě, i u nás hotely žily z kongresové turistiky. Ta se ale takřka zhroutila. Co podle vás hotely mohou dělat pro to, aby korporátní klientela dál do Prahy jezdila?
Kdybych znal odpověď na tuto otázku, neřešíme v současné době omezení investic. Spíš by vaše otázka měla směřovat k tomu, co by měla pro zlepšení situace dělat města, která žijí z ubytovacích poplatků a daní, co by měly dělat regiony, co by měl dělat stát. Jeden z prvních „mých“ ministrů tvrdil, že do cestovního ruchu není třeba investovat, říkal, že cestovní ruch si pomůže sám. Za 20 let jsem měl více než 23 ministrů. Ukažte mi jediného hoteliéra či majitele cestovní kanceláře, který řekne, že se u nás řeší tato oblast koncepčně. Snad teď máme na chvilku štěstí, že v čele rezortu je člověk, který bere náš obor seriózně a vážně. Každopádně si myslím, že nedokážeme využít všech možností, které nám kongresová turistika dává, a mnohdy si obchod kazíme sami naším cenovým diletantismem.
* Zahraničních hostů jezdí méně, i Češi omezili cesty do zahraničí, a měli by tedy strávit dovolenou doma. To je šance pro české hotely, co říkáte?
Jak pro které. Má-li hotel kvalitní zázemí a je-li schopen svoji atraktivní polohu a služby patřičně marketingově prodat, pak ano. Chtěl bych ale upozornit na obrovskou konkurenci, kterou máme v zahraničí. Dnes není problém sehnat například v rakouských Alpách týdenní pobyt se skipasem a polopenzí za 6000 korun na osobu. A určitě nemusím srovnávat kvalitu lyžařských svahů. Myslím, že bude nutné se vrátit i ke školám v přírodě v mimosezoně – právě nyní tvoříme nabídku Poznejte Prahu pro české školy a mimopražské návštěvníky.
* Inspiruje se síť vašich hotelů v zahraničí a jak se vám daří tuto inspiraci využívat v praxi?
Bez inspirace to nejde. Například „náš EuroAgentur franchising“ nejen poskytuje, ale i přijímá, máme smlouvy se společností Ramada a Best Western, víme, jak vytvářet věrnostní programy, jak dělat up-selling, prodat více, než klient chtěl koupit. Připravujeme Kinder hotel, začali jsem provozovat Kosher hotel v Praze, to je realizace pohledu za hranice našeho státu.
* Hotely poskytují čím dál více cateringové služby i mimo hotel, vaše agentura využívá také prostor Pražského hradu. Jak hodnotíte tyto aktivity?
Když zaměstnáváte na stovky kuchařů, číšníků, pak se snažíte najít v oboru širší uplatnění. Catering je jednou z cest, která patří do novějších trendů, zvláště zážitková gastronomie, ať už se jedná o přípravu z neobvyklých surovin, exotických kuchyní nebo z exklusivního prostředí, jako např. catering na Pražském hradě je specifický svým prestižním prostředím a očekáváním té nejlepší gastronomie. Za cateringem vyjíždíme i do zahraničí, zajištili jsme gastronomii v Českém olympijském domě při LOH v Pekingu, v Rusku od Moskvy až po Vladivostok, při českých dnech, teď se nám vrátil kuchař, který zajišťoval českou gastronomii v Taškentu.
* Vaše hotely nabízejí turistům i služby cestovní kanceláře. Jaké s tím máte zkušenosti a proč jste tyto služby zavedli?
Myšlenka mít vlastní cestovní kancelář a ubytovací zařízení vznikla téměř současně. Před 20 lety bylo v Praze pár hotelů a hlad po zemi, která si prošla sametovou revolucí, byl obrovský. Jezdili k nám turisté ze zahraničí a spali i po ubytovnách a studentských kolejích. Lůžková kapacita se prakticky několikanásobně přeprodávala a předražovala. Stejné bylo i čerpání služeb. Tím, že provozujeme cestovní kancelář, jsme prakticky od samého začátku podnikání soběstační a nejsme odkázáni na druhé. Vlastní cestovní kancelář a vlastní ubytovací kapacita, žádní zprostředkovatelé, žádné předražování a zbytečné dávání provizí. To bylo smyslem zavedení služeb cestovní kanceláře, která dnes přiveze do České republiky přes 450 tisíc hostů ročně.
* Máte řadu významných klientů. Pracujete s nimi na exkluzivní bázi a jak tato spolupráce probíhá?
Každý klient má svého přiděleného pracovníka, který se o něj stará komplexně, od poptávek, přes realizaci až po to, že mu několikrát za rok jde popřát, třeba hezké Velikonoce s beránkem nebo Vánoce s barborkami. Se svými partnery musíte mít osobní vztah, vědět, jaké mají záliby, že se těší na vnoučka, kde byli na dovolené, bez toho nejste ten správný partner.
* Jste také předsedou Asociace cestovních kanceláří. Jak se podle vás bude situace v cestovním ruchu vyvíjet?
Jasné je, že lidé nepřestanou nikdy cestovat, potřebují cestování k životu jako vzduch. Teď jde jen o to, jak dlouho potrvá současný stav zaviněný celosvětovou recesí. V Česku pracuje v cestovním ruchu přes milion lidí a odvětví potřebuje systémovou pomoc od státu. A ne, aby pravá ruka nevěděla, co dělá levá. Na jedné straně dáváme milionové finanční prostředky do reklamy, například současná marketingová kampaň Prahy v Rusku, na straně druhé nejsme schopni v této zemi zabezpečit rychlé vydání víz. A tak namísto do Prahy létají Rusové do Paříže, Vídně, Mnichova. A najednou kvůli byrokratickému přístupu, který nemá nic společného s bezpečností naší země, zjistíte, že v tomto případě hoteliérovi není nic platné být ve službě 24 hodin denně, mít kvalitní hotelové zázemí a personál vycvičený k úctě ke klientům. Takže vlastnit či provozovat hotel je opravdu „zlatý důl“…
Více na: strategie.e15.cz