Dění v oboru

Léto gastro podnikům nevyšlo. Zkázu pak dokonaly povodně

Tradiční vrchol sezóny letos gastro podnikům příliš nevyšel. Provozovatelé restaurací, hospod a dalších zařízení se během prázdnin sotva přiblížili tržbám z loňského léta a po započtení inflace skončili vlastně v mínusu. Doslova tragická pak byla tato sezóna pro noční podniky. Jak vyplývá z dat společnosti Dotykačka, jejíž pokladní systém využívá největší procento českých gastro zařízení, zákazníci za poslední roky změnili své návyky. Tam, kde dřív hojně utráceli, přestali chodit. „Když se podíváme na gastro za uplynulé měsíce, důvod jásat neměl prakticky nikdo a nikde. První polovina léta skončila za očekáváním a srpen už to nespravil. Jestli ale někomu zbyly vyloženě oči pro pláč, jsou to noční kluby a diskotéky. Oproti loňskému létu jim celkové tržby spadly víc než o pětinu. Je to o to smutnější, že výrazné poklesy v této kategorii monitorujeme už několik let po sobě,“ komentuje ředitel Dotykačky Petr Menclík. Večerní drink možná, tanec ne! Podle dat Dotykačky české gastro, respektive zákazníci gastro podniků skutečně prošlo obrodou. Zatímco dřív mládež nadšeně vyrážela po večerech do klubů, současní dvacátníci, kteří po většinou představují hlavní část klientely diskoték, mají podle všeho jiné preference. Jít večer na drink se podle všeho ještě neomrzelo. Bary sice nepraskají ve švech, ale jejich výsledky jsou relativně stabilní. Tanec a zábava do ranních hodin už ale zjevně netáhnou. Protipólem diskoték jsou prémiové restaurace Jestliže noční kluby mají v gastru pozici otloukánka, nejvyšší příčku na žebříčku popularity okupují prémiové restaurace. Z pohledu návštěvnosti i vývoje tržeb jejich hvězda za uplynulý rok stále stoupá. „Kategorie ‚restaurace‘ jako celek dlouhodobě reprezentuje průměr celého gastra. Ovšem je v něm podmnožina vyhlášených podniků, kde hosté můžou očekávat skutečně speciální gastro zážitky a jsou ochotní za něj platit. Jen letos těmto podnikům meziročně stouply tržby o 12 procent,“ uvádí ředitel Dotykačky. Dlouhodobý růst si udržují také kavárny, jejichž boom nastartoval v době pandemie. V jejich úspěchu se odráží i to, že koncept se za poslední roky mírně vzdálil původnímu ryze kávovému zaměření. „Řada kaváren do svého portfolia zakomponovala i víno a další alkoholické nápoje, zejména populární letní míchané drinky. Provozovatelé tak vycházejí vstříc spotřebitelům, kteří stále častěji namísto večerních setkání vyrážejí posedět s přáteli už v odpoledních hodinách. Kavárny tak začaly konkurovat gastro konceptům orientovaným na noční život,“ přibližuje Petr Menclík. Povodně spláchly naděje na dobré září Rozpačitý start léta aspoň zčásti kompenzoval teplý a slunečný srpen. Několikaprocentní nárůst tržeb ovšem nemilosrdně smazala inflace. S nástupem školního roku pak přišel tradiční pokles obratu, ovšem kdyby bylo slunečno, mohl mít jen velmi mírný charakter. Místo toho však přišla pohroma v podobě povodní. Celému gastru v důsledku záplav prudce spadly tržby o víc než 20 procent. Ve vybraných krajích byl propad dokonce téměř třetinový. „Po květnové euforii jsme začali již v červnu cítit, že sezóna nebude dobrá. To se bohužel potvrdilo a srpen to při inflaci přes sedm procent neměl šanci zachránit. První týdny v září pak pro gastronomii připravily dvojitý šok. Jednak formou citelných škod, a ještě větší následným poklesem tržeb v důsledku povodní. Gastronomové tak do podzimu vstupují velmi oslabení,“ shrnuje provozovatel několika gastro podniků a člen představenstva Hospodářské komory ČR Luboš Kastner.

The post Léto gastro podnikům nevyšlo. Zkázu pak dokonaly povodně appeared first on Gastro&Hotel.

více

RADEGAST Ryze Hořká 12 oceněn jako Nejlepší světlý ležák

Český svaz pivovarů a sladoven vyhlásil vítěze soutěže ČESKÉ PIVO 2024 na tradičních Svatováclavských slavnostech českého piva. V prestižní soutěži ČESKÉ PIVO 2024 byly letos oceněny nejlepší pivní značky v šesti kategoriích. Slavnostní vyhlášení proběhlo během Svatováclavské slavnosti českého piva, významné akce pivovarníků a sladařů, která se konala 24. září v Pražské křižovatce. Slavnosti také odstartovaly Dny českého piva, a to slavnostním naražením sudu vítězného ležáku RADEGAST Ryze Hořká 12. Letos se soutěže zúčastnilo 26 pivovarů, které do soutěže přihlásily 101 vzorků. Jednokolová degustační soutěž, pořádaná Českým svazem pivovarů a sladoven ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, probíhá již od roku 2001. Odborná porota vybírá tři nejlepší piva v každé z kategorií. V hlavní kategorii světlý ležák si titul odnesl RADEGAST Ryze Hořká 12, zatímco mezi jedenáctistupňovými ležáky zvítězil PRIMÁTOR 11 Ležák a jako nejlepší světlé výčepní pivo bylo zvoleno ZUBR Gold. Porota, která je složena z odborníků z pivovarského a akademického prostředí, hodnotí piva podle jejich senzorických vlastností, jako jsou vzhled, barva, chuť, vůně a textura. Soutěžní piva jsou rozdělena do kategorií: Světlý ležák, 11% světlý ležák, Světlé výčepní pivo, Tmavé pivo, Nealkoholické pivo neochucené a Nealkoholické pivo ochucené. „Soutěž ČESKÉ PIVO je ukázkou toho nejlepšího, co české pivovarnictví nabízí. Zároveň zdůrazňuje důležitost piva v české kultuře a jeho přínos pro ekonomiku,“ říká Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

The post RADEGAST Ryze Hořká 12 oceněn jako Nejlepší světlý ležák appeared first on Gastro&Hotel.

více

Do Síně slávy českého pivovarství a sladařství letos vstoupí sládci Václav Berka a Miroslav Koutek. Čestnou plaketu F.O. Poupěte získá Chmelařská a Ječmenářská ročenka

V rámci Svatováclavské slavnosti českého piva, která se letos uskuteční 24. září, dojde k slavnostnímu uvedení do Síně slávy. Do Síně slávy českého pivovarnictví a sladařství budou i letos uvedeny dvě osobnosti nesmazatelně spojené s českým pivem. Ocenění se dočká emeritní vrchní sládek Václav Berka z pivovaru Plzeňský Prazdroj a sladovník, pedagog a propagátor pivovarnictví Miroslav Koutek z Pivovaru Litovel. Zároveň po čtyřech letech opět dojde k udělení Čestné plakety F. O. Poupěte. Tu tentokrát získá vedoucí kolektivu autorů Chmelařské ročenky Michal Kovařík a kolektiv autorů Ječmenářské ročenky. Letošní ocenění za celoživotní přínos pivovarnickému, sladařskému, chmelařskému a pěstitelskému oboru patří sládkům. Oceněni budou dva muži, kteří patří k české pivovarnické špičce a přímo v pivovarech i mimo ně se významně podíleli na rozvoji kvality výroby piva od přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Ocenění, které Český svaz pivovarů a sladoven uděluje od roku 2002, odměňuje znalosti, schopnosti a pracovitost odborníků, kteří svou činností přispěli k rozvoji oboru pivovarnictví i obohacení české pivní kultury. Vedle toho budou oceněny kolektivy autorů dvou ročenek – Chmelařské a Ječmenářské, významných publikací pro tuzemské chmelaře, sladaře a ječmenáře, a to Čestnou plaketou Františka Ondřeje Poupěte. Václav Berka patří k nejzkušenějším sládkům v zemi. Od roku 1980 prošel řadou pracovních pozic v Plzeňském Prazdroji včetně technologa, sklepmistra, sládka, ředitele pivovaru Gambrinus a hlavního sládka Prazdroje. V roce 2005 založil tým obchodních sládků, který se stará o kvalitu piva na trhu a prosazuje správnou péči o čepované pivo plzeňského typu. Od roku 2018 je emeritním vrchním sládkem a nadále pečuje o kvalitu piva Pilsner Urquell v Čechách i v zahraničí. Miroslav Koutek taktéž patří k pivovarnické elitě a svých zkušeností mimo pivovary využívá i v pedagogice a propagátorství řemesla. Už v 25 letech se stal sládkem pivovaru Litovel a výrazně přispěl k zvýšení kvality zdejšího piva. Později zde dlouhá léta působil jako ředitel, na SOŠ v Litovli se podílel na znovuotevření tříletého učebního oboru Potravinář – pivovarník – sladovník a dodnes se podílí na praktické výuce. Založil také vůbec první muzejní expozici pivovarnictví na Moravě a ve Slezsku, pivovarnictví propaguje v televizních pořadech, podílel se na několika knihách s pivní tématikou a o pivu píše i v tisku. Po čtyřech letech dojde k udělení Čestné plakety Františka Ondřeje Poupěte, oceňující přínos tuzemskému pivovarství, sladařství a návazným odvětvím v podnikatelské a ekonomické sféře. Získá ji Ing. Michal Kovařík, vedoucí autorského kolektivu Chmelařské ročenky. Ta vychází od roku 2000 a pan Ing. Kovařík ji autorsky vede už od roku 2011. Chmelařská ročenka každoročně přináší zájemcům o pěstitelství chmele ucelené informace a poznatky o aktuálních tématech, fungování institucí, historii chmelařství nebo kalendárium celého roku. Plaketou bude rovněž oceněn kolektiv autorů Ječmenářské ročenky, v současnosti tvořený zástupci brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského ve složení Ing. Vratislav Psota, CSc., Ing. Markéta Garčárová a Ing. Sylvie Běláková, Ph.D. Ječmenářská ročenka taktéž vychází od přelomu tisícletí, konkrétně od roku 1999 a přináší nepostradatelné poznatky a aktuality z oblasti ječmenářství a sladařství Ing. Václav Berka (*1956) vystudoval střední chemicko-technologickou školu a Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze na katedře kvasné chemie. Patří přitom do rodiny Berků, spojené s historií Plzeňského Prazdroje, jako zástupce třetí generace, a i on s pivovarem spojil celý život. V Prazdroji uvařil svou vůbec první várku plzeňského piva, a to už během brigády ve svých 15 letech. Od roku 1980 zde působí jako zaměstnanec. Původně v pozici technologa, postupně ale zastával i role sklepmistra a sládka a manažerské zkušenosti piloval jako ředitel pivovaru Gambrinus. Později se stal hlavním sládkem Plzeňského Prazdroje a zkušenosti zúročil jako manažer pivovaru. V roce 2005 založil tým obchodních sládků zaměřující se na kvalitu čepovaného piva. Zároveň byl v této době členem dozorčí rady v Plzeňském Prazdroji a členem předsednictva ČSPS. Jako starší obchodní sládek cestoval po tuzemsku i celém světě a prosazoval historii, výrobu, chuťové vlastnosti a péči o pivo plzeňského typu, přičemž pravidelně kontroloval kvalitu piva v podnicích napříč Českem i jinými zeměmi. Jeho významnou a dlouholetou práci na fungování pivovaru oceňuje současná pozice emeritního vrchního sládka. Václav Berka byl v roce 2018 oceněn Historickou pečetí města Plzně a v roce 2022 Řádem svazu českých pěstitelů chmele II. stupně. Miroslav Koutek (*1956) pochází z Olomouce, svůj profesní a pivovarský život ale spojil s nedalekou Litovlí. Vzdělání dokončil na SPŠPT Podskalská v Praze v oboru pivovarnictví, v roce 1976 se po studiích do Litovle vrátil, ve zdejším pivovaru se stal mistrem výroby a po nucené pauze v základní vojenské službě se vrátil do pozice sladmistra. Sládkem pivovaru Litovel se stal už v roce 1982, ve 25 letech a působil v této roli třináct let. Během nich se výrazně zasadil o zvýšení kvality produkovaného piva, které slavilo úspěch na celostátních anonymních degustacích a věnoval se i estetickým řešením výrobních středisek s ohledem na historii a tradice pivovaru a pivovarnictví. Od roku 1992 vedle role sládka zastával i pozici ředitele pivovaru, kterou zastával 19 let. Během jeho působení se do pivovaru významně investovalo. Koutek se celou profesní kariéru významně zasazuje o začleňování mladých pivovarníků do praxe. Tuto cestu prosazoval jako ředitel pivovaru a v roce 2013 inicioval a spolupodílel se na znovuotevření tříletého učebního oboru Výrobce potravin: Pivovarník – Sladovník na SOŠ v Litovli, který nefungoval dlouhých 40 let. Na výchově pivovarské mládeže se podílí i prakticky ve výuce a jako zkoušející, přičemž je výuka úzce spjata přímo s litovelským pivovarem. O budoucnost oboru se Koutek stará i skrze propagaci pivovarnictví v televizních pořadech (Toulavá kamera, Gejzír, DVTV, Pivní putování, Má vlast), podílí se na vydávání knih s pivní tématikou (Hanácká sága, Josefův pivovar, Silný jako Frištenský) a historii i současnosti pivovarů se věnuje v tisku. O kulturní kontext pivovarnictví se zasadil i jako zakladatel tradice koncertů vážné hudby v litovelské varně a podílel se také na zrodu hudebního festivalu Litovelský otvírák. V současnosti působí jako emeritní sládek společnosti Pivovary CZ Group, a.s., a dále se zasazuje o rozvoj kvality a prestiže českého pivovarnictví jak ze strany personální, tak technologické a kulturní.

The post Do Síně slávy českého pivovarství a sladařství letos vstoupí sládci Václav Berka a Miroslav Koutek. Čestnou plaketu F.O. Poupěte získá Chmelařská a Ječmenářská ročenka appeared first on Gastro&Hotel.

více

Dopady povodní na cestovní ruch

Asociace hotelů a restaurací České republiky provedla rychlý průzkum mezi svými členy, aby zjistila, jak se jejich podnikání dotkly povodně, případně jakou pomoc by očekávali od samotné asociace, ale také od veřejné správy. Do ankety se zapojila ubytovací a stravovací zařízení, střední školy a střední odborná učiliště. Celková bilance povodní: Přímo v povodňových oblastech nachází 19 % členů, což je poměrně vysoké číslo. Celkově 6 % členů má zcela přerušený provoz, 10 % má částečně omezený provoz a ostatní hotely a penziony zatím fungují bez omezení. U těch zařízení, která nebyla přímo v povodňovém pásmu je nejčastější příčinou omezení provozu výpadek elektrické energie, případně poškození budov z důvodu větru a zatékání. Zhruba třetina hotelů a penzionů, mimo zasažené oblasti, zaznamenala v uplynulém týdnu v průměru storna pobytu na poslední chvíli do 30 %. Více než poloviční pokles rezervací zaznamenalo 37 % respondentů. Storna rezervací byla převážně řešena nabídkou náhradního termínu pobytu, případně zrušením bez dalšího poplatku. Co, podle ankety, očekávají podnikatelé v cestovním ruchu za pomoc: Od obcí potřebují hlavně aktuální informace o situaci na cestách a okolí, pomoc při likvidaci poškozeného majetku například rozšířením služeb sběrných dvorů a úlevy na poplatcích za likvidaci odpadu. Od krajů pak hlavně podporu cestovního ruchu a zajištění návratu turistů, dále pak realizaci dalších protipovodňových opatření tam, kde dosud léta chybí. Od vlády očekávají především pomoc při uklidnění situace a případně úpravu dotačních programů na likvidaci škod. Václav Stárek, prezident AHR ČR k tomu uvedl: „Nyní hlavně potřebujeme urychlenou opravu dopravní, ale i další infrastruktury tam, kde byla přímo poškozena povodněmi. Pro cestovní ruch je rovněž velmi důležité komunikovat směrem k ostatním zemím i domácím turistům reálné informace o přístupnosti většiny turistických destinací a historických měst. Aby nevznikaly obavy přijíždět a realizovat své plánované cesty a akce. Nezapomeňme, že ve hře jsou i kongresy a konference, které se plánují velmi dlouho dopředu a cestovní ruch je na případné katastrofické informace velmi citlivý.“

The post Dopady povodní na cestovní ruch appeared first on Gastro&Hotel.

více

DUX se ve Svijanech vaří už poosmé

Kultovní svijanské pivo bude na čepu opět jen několik dní. Milovníci svijanského piva se každý rok těší na konec září, kdy se v období kolem svátku patrona českého piva, sv. Václava, objeví ve svijanských restauracích na krátkou dobu jantarová třináctka DUX. S nástupem podzimu je pro ně již osmým rokem spojena jedna pozitivní zpráva: jejich oblíbené kultovní pivo je zpět. Při příležitosti svátku sv. Václava a Dnů českého piva ve Svijanech letos, stejně jako loni, uvařili rovnou čtyři dvěstěhektolitrové várky DUXu. „Jako každý rok jeho několikadenní sezónu symbolicky zahájíme naražením sudu na Zámku Svijany v den svátku sv. Václava 28. září, i když na čepu vybraných restaurací bude už o několik dní dříve. Fanoušci si ho budou moci vychutnat zhruba ve dvou stovkách restaurací po celé republice,“ uvedl svijanský sládek Petr Menšík. Naražení sudů s DUXem je již osmým rokem malým svátkem pro všechny pravověrné fanoušky svijanského piva, stejně jako je 28. září svátkem pro všechny pivaře. Jantarový ležák s 5,5 % alkoholu je plný a hutný, ale zároveň jemný, a navíc je k dispozici pouze jednou do roka. „Pro dosažení výrazné jantarové barvy a vyvážené hladké chuti jsme při vývoji receptury použili kombinaci vybraných humnových sladů. Jemná chmelová hořkost žateckého chmele odrůdy Sládek je doplněna tradičně pěstovaným Osvaldovým klonem Žateckého poloraného červeňáku z našich vlastních chmelnic,“ vysvětluje Menšík tajemství úspěchu tohoto piva, které potvrzují i řada ocenění a chvála odborných degustátorů. Jedinečná příležitost: DUX a 460 Hosté Svatováclavských slavností, které se ve Svijanech konají v rámci Dnů českého piva, letos dostanou mimořádnou možnost ochutnat dvě jedinečná piva současně – DUX a letošní limitovanou edici ležáku Svijany 460. Ten byl uvařen při příležitosti oslav 460. výročí založení pivovaru. „Čtyřistašedesátka“ byla poprvé představena na červnových Zámeckých slavnostech a od té doby je dostupná pouze v Pivovarské restauraci ve Svijanech. Do běžných svijanských restaurací dorazí až v listopadu a prosinci. „Prémiový ležák 450 je naší chloubou již deset let. U příležitosti dalšího kulatého výročí jsme jej vylepšili tím, že jsme ho za studena dochmelili a opětovně zakvasili tzv. kroužky. Poté pivo zraje v sudech, jak tomu bylo dříve, když se pivo zaváželo na nepřístupné horské chaty před zimou. Tento proces mu propůjčuje charakteristickou chuť a s obsahem alkoholu 4,6 % a jantarovou barvou se stal zlatým hřebem letošních oslav,“ popisuje Menšík. Na rozdíl od DUXu se jedná o pivo určené pouze pro tento rok. „Kdo ho neochutná letos, neochutná ho vůbec,“ dodává. Součástí oslav 460. výročí pivovaru bude i křest knihy „Příběh svijanského piva“ od Jaroslava Egerta, která detailně popisuje historii pivovaru i pivovarnictví obecně. Hosté si budou moci zakoupit první výtisky knihy, podepsané samotným autorem, přímo na místě. Na Zámek Svijany opět zavítá sv. Václav Dny českého piva, které organizuje Český svaz pivovarů a sladoven, proběhnou letos od 25. do 30. září. Ve Svijanech vyvrcholí 28. září Svatováclavskými slavnostmi na Zámku Svijany. Návštěvníky slavností čeká příjezd sv. Václava, který doprovodí řemeslný jarmark, šermířská a hudební vystoupení. Pivaři se mohou těšit na slavnostní naražení sudu, čepování s mistrem výčepním, degustace a pivní soutěže. Kromě toho budou mít možnost seznámit se s procesem výroby svijanského piva a prohlédnout si pivovar za zvýhodněnou cenu. Pro největší nadšence je připravena speciální prohlídka pivovaru s Petrem Menšíkem, která zahrnuje i místa, která nejsou běžně přístupná.

The post DUX se ve Svijanech vaří už poosmé appeared first on Gastro&Hotel.

více